Bytová otázka.
Nedávno jsem si v jednom zveřejněném sociologickém průzkumu, který zjišťoval míru rasismu v Čechách a Češích všiml otázky, zda by dotazovaným vadilo mít za sousedy romskou rodinu. Rád bych touto cestou poprosil všechny moudřejší a vzdělanější než jsem já, aby mi vysvětlili jedno. Co má tato otázka proboha společného s rasismem?!!!
Kancelář pro uvádění omylů na pravou míru.
.................................................................................................................................................................................................
Tak máme zuby, nebo zoby?!
Co já vím, zubař byl ještě donedávna dentista. I se svou takřka nulovou znalostí jazyka latinského jsem soudil, že základem tohoto slova je slovo dent, což by mohl být latinsky zub. Proto také trpíme (tedy doufám, že ne všichni) paradentózou a dentisté používají dentistické nástroje. Všichni víme, že používání cizích termitů je rizoto. A že může skončit ještě hůře, než obvyklým fiakrem. Totiž tak, že zkomolenina, kterou vytvoří jakýsi trouba, který si plete mesiáše s mecenášem, se vžije a utvoří nový standart. A tak to asi bylo i s našimi milými zuby. Už nemáme paradentózu, ale paradontózu. A léčíme ji paradontolem, který ovšem doporučuje lékařská komora.
Takže, moji milí dontisté, budete si muset zvyknout na změnu svého pracovního zařazení. O teď už nám neléčíte zuby, ale zoby.
Kancelář pro uvádění omylů na pravou míru.
.................................................................................................................................................................................................
Vážený pane, pane Ladislave Smoljaku.
Jedna z nejužívanějších českých frází zní: Nikdo není nenahraditelný. Od včerejšího rána si velmi bolestivě uvědomuji, že tato fráze je fatálně lživá. Jsou lidé, po jejichž odchodu zůstane v nás všech beznadějně prázdné místo, jež nelze vyplnit.
Měl jsem tu čest několikrát sedět na Vašem místě, ve Vaší šatně, ve Vašem divadle. Bylo mi ctí pane režisére, herče, spisovateli, komediante, klaune. A pokaždé jsem si říkal, že příště Vám tu musím nechat speciální a doma vyrobené ramínko režiséra, či alespoň míč proti trudomyslnosti. Nestihl jsem to a už to nestihnu. Je mi to líto. Ač jsem Vás osobně nepoznal, bude mi po Vás smutno pane Smoljaku…
P.s. A pozdravujte Vilíka Shakespearů…
Váš Honza Brož
.................................................................................................................................
To jsme celí my.
Před pár týdny jsem slyšel v rádiu reklamu na vystoupení zpěváka Bobbyho Mc Ferina, v němž se hlásalo, že u nás vystoupí afroamerický zpěvák atd. Tedy, na že bych slovo afroameričan slyšel poprvé, ale zase mě dopálilo. To jsme celí my. Samou korektností se v noci až odkopáváme a jakmile někde tušíme problém či kontroverzi, okamžitě je přejmenujeme. A je po problému. Tak se z Cikánů stali Romové, ze zlodějů a příživníků nepřizpůsobiví a z vyprávěčů blbých anekdot entertaineři.
Copak Bobby Mc Ferrina je nějaký afroameričan? Vždyť je to černoch! A geniální černoch, kterému bych si považoval za čest pucovat před vystoupením boty, kdyby nevystupoval bos! To si opravdu myslíme, že Číňan, naturalizovaný Pražák stojí o to, abychom ho nazývali například asioevropanem a Mirjam Landa o to, abychom jí říkali němcočeška? Prdlajs. Černoch je černoch, cikán je cikán, Číňan je Číňan a Mirjam Landa je Miriam Landa. Ale taková je holt doba a takový jsme my. Jen jedno je mi líto. Že se toho nedožil J. S. Presl. Ten by se vyřádil.
Hlavně abychom se z toho neinkontinentli…
Kancelář pro uvádění omylů na pravou míru
.................................................................................................................................
Kanadský hokej.
Tak to je sakra pojem. Stejně jako třeba kanadský žert. Že nevíte co to je kanadský žert? Tak to třeba trampové Underwood a Remington jedou ve vlaku a řeknou pánovi: „Pane, máte kufr?“ „Jistě!“ Odvětí pán. „Ale nemáte.“ Jemně ho upozorní Remington a zároveň vyhodí pánovi kufr z okna. (Tolik Jaroslav Žák.) Že nevíte co to je kanadský hokej? Tak to k vám třeba přijede kanadský hokejista a zeptá se: „Máš zuby?“ A než stačíte odpovědět, vrazí vám hokejku do obličeje a už nemáte zuby.
Tak, tak milí přátelé. Pojem kanadský hokej kdysi býval synonymem pro špičkový sport. Dnes už je, bohužel, jen synonymem pro zbabělost a zákeřnost. Mirka Dušína na ty plantážníky!
Kancelář pro uvádění omylů na pravou míru.
.................................................................................................................................
Xenofobie, aneb o významu slov.
Každá doba má své slovní ikony. V dobách mého jalového mládí to bylo například nesmyslné slovní spojení „boj za mír“, či „hrdina socialistické práce“, což byl někdo, kdo v pracovní době pracoval a ještě byl schopen pracovat socialisticky. Nu, a dnes máme xenofobii. Je mi líto, že ani novináři, či redaktoři veřejnoprávních médií, tedy lidé, kteří by měli být z principu svého povolání garantem čisté a správně používané češtiny se pravděpodobně neobtěžovali nahlédnout do slovníku cizích slov. Já to udělal a zjistil jsem, že xenofobie je výrazem pro strach, či obavu z něčeho neznámého, z něčeho, co přichází z cizího prostředí. Z čehosi, čeho vliv na náš životní prostor nejsme schopni odhadnout a čeho se tedy pudově bojíme. Xenofobie, jak ze samé definice vyplývá, není z principu něco nemravného, zlého či nutně nenávistného. Jedná se spíše o přirozenou lidskou vlastnost, míra jejíž velikosti je nepřímo úměrná míře vzdělání a poznání. Čím více o světě, který nás obklopuje, víme, tím menší pravděpodobnost racionálně neopodstatněného strachu z něčeho, co neznáme. Pokud si naopak cumbajšpíl cestující tramvajové linky číslo devět cestou od Masarykova nádraží na Žižkov začne pečlivěji hlídat peněženku ve chvíli, kdy přistoupí skupinka Romů, nejedná se o xenofobii ani omylem. V tuto chvíli jde o podmíněný reflex, vypěstovaný letitou zkušeností.
Souhrnem: Termín xenofobie není synonymem pro rasismus, nenávist k homosexuálům, či snad dokonce neonacizmus a to i přes to, že s takovým nácek musí xenofobie přímo mlátit o zeď, neb je to takřka jistě zamindrákovaný pologramota. Jinak by totiž nebyl náckem a místo provolávání přiblblých hesel by třeba vyrobil stůl.
Lidé jsou prý stále méně schopni dohodnout se na čemkoli a obávám se, že naše politická scéna je toho eklatantním dokladem. Nepomáhejme tomu nesprávným používáním slov. Prosím…
Kancelář pro uvádění omylů na pravou míru.
.................................................................................................................................
Úřednická vláda.
Termín, který se nejčastěji používá v souvislosti se součastnou vládou bývalého soudruha Fišera je vláda úřednická. Používají ho politici, političtí komentátoři, televizní moderátoři i novináři. Špatně.
Neboť: Úřednická vláda je terminus technikus. Označuje vládu, kterou za určitých okolností může sestavit a intronizovat prezident republiky čistě o své vůli, tedy bez ohledu na politické strany, na skladbu parlamentu. Taková vláda nemusí žádat o podporu parlament, neb ji nepotřebuje. Zodpovídá se pouze prezidentovi.
Takovou vládu mohli v našich dějinách sestavit pouze dva prezidenti. T. G. Masaryk a E. Beneš. Náš součastný pan prezident tuto možnost nemá, naše ústava mu to neumožňuje.
Nejsprávnější označení naší součastné vlády je, dle mého názoru „politická vláda sestavená na základě dohody velké koalice stran ČSSD a ODS“.
Kancelář pro uvádění…
................................................................................................................................
Odolena Voda.
Tož o současnosti tohoto městečka vím pouze to, že se tam hraje dobrý volejbal, česky odbíjená. A díky tomu také vím, že snad žádného ze sportovních komentátorů, kteří mluví o Odolené Vodě či sympatizují s Odolenou Vodou, asi nikdy nenapadlo zamyslet se nad tím, proč je ona Voda Odolená a kdo ji vlastně odolil. Takže moji milí profesionálové! Ona Voda není Odolená, nýbrž, jak jste se mohli již pohledem na oficiální název přesvědčit, Odolena. Tedy ne jaká, ale čí. Pokud totiž vím, vodu nelze žádným způsobem odolit a to ani v případě, že se jedná o Vodu. Ona voda se naopak může jmenovat po jakémsi Odolenovi, který ji (jak ostatně pověst praví) založil. Takže pro úplnost:
1.pád : Odolena Voda
2.pád : Odolena Vody
3.pád : Odolena Vodě
4.pád : Odolena Vodu
5.pád : Odolena Vodo
6.pád : Odolena Vodě
7.pád : Odolena Vodou Kancelář pro uvádění...
